Plzeň - Slovan 6:0 (2013/14)

29. 3. 2014
22. kolo
Štruncovy sady



Fotbal:
Naši hráči po úchvatném výkonu a stoprocentním nasazení vytvořili rekord, na který se bude ještě dlouho vzpomínat. Už od 2. minuty bylo jasné, kdo zápas ovládne. První gól vstřelil Rybalka po hlavičce z nějakých 18 metrů. Chvíli potom se zranil stoper Kováč a novým kapitánem se stal Šural. O minutu později náš tým vstřelil druhou branku! Trefil se Pimpara, a to exkluzivním lobem přes brankáře! Oba góly ale měly jeden háček, padly totiž do branky Slovanu. Dále se pak ještě dvakrát trefili domácí a během 30 minut na tabuli ve Štruncových sadech svítila čtyřka. A ve druhém poločase k ní přibyly ještě další dva zásahy. Tedy konečné skóre 6:0 po strhujícím výkonu našich hráčů. A tak domácí slavili a Slovan vyrovnal rekordně nejvyšší prohru v naší ligové historii (7:1 na Spartě - jaro 1995).

Sestavy:
Plzeň:
Kozáčik - Řezník, Čišovský (74. Hubník), Procházka, Limberský (C) - Petržela, Hrošovský, Kolář, Hořava (69. Horváth), Kovařík - Tecl
Slovan:
Hroššo - Coufal, Kováč, (12. Sackey), Pimpara, Frýdek - Pavelka, Rybalka, Šural (68. Jarolím), Obročník, Kolár (80. Djika) - Luckassen

Diváci:
Na zápas dorazilo podle hlasatele 10 342 diváků.
V domácím kotli mohlo stát podle mě asi tak 600 fanoušků. Vlajky: Beer Boys, na ostatních tribunách několik dalších menších.
Do sektoru hostů přijelo 72 lidí. Vlajky: D.B.S. on tour, RPL, SC08, TS, DěBS, SFP, Hrádek a RIP Mário.

Ultra aktivity:
Choreo:
Domácí:
Asi ve 20. minutě se v domácím kotli objevila plachta s "terčem" v klubových barvách a nápisem Viktorka, která byla doplněna o zelené, žluté, červené a bílé kartony uspořádané do čtyř čtverců, kolem kterých se ještě objevila červenomodrobílá trikolora z fólií. Celé choreo dalo docela dobrý efekt, ale trikolora na krajích byla trochu rozházená a nápis na plachtě mohl být lépe roztažený. Během zápasu v sektoru domácích vlály mávačky a po gólech se objevilo u nějaké to pyro.

Hosté:
Sektor hostů bez optické prezentace.

Support:
Domácí:
Domácí fandili dobře, převážně zpěvné a dlouhé chorály. K některým chorálům a při odpovídačkách se přidávaly i tribuny. Ale osobně jsem od domácích čekal ještě víc.
Hosté:
V sektoru hostů se fandilo na náš počet a hlavně průběh zápasu vcelku dobře, až do samého konce. Organizaci pomáhal buben a zezačátku i megafon. S přibývajícími góly zapojení sektoru paradoxně spíš rostlo. Kromě obvyklého repertoáru se pak přidávaly i různé odlehčené a ironické popěvky, které pobavily nejen nás. Po zápase také proběhla (ne úplně vážně míněná) "děkovačka" se šálami nad hlavou.


Komentář:
Osobně jsem nezažil ligový zápas, který by skončil takovým rozdílem, nejblíž se tomu přiblížila výhra Slovanu doma s Teplicemi 6:2 ze sezony 2010/2011. Nebudu se pouštět do spekulací, ale naši hráči asi podlehli předčasnému sebeuspokojení po vstřelení dvou branek, ale nejspíš si neuvědomili, do jaké branky mířili. V mnoha ohledech se mi zdál tento zápas od našeho týmu vypuštěný a odchozený. Bohužel tím nezavařili sobě, ale hlavně udělali ostudu klubu! Pro příště bych poradil trenérům, aby na trénink najali brankáře, který bude chytat v dresu budoucího protivníka, aby hráči poznali na koho střílet :-)
Jeden příklad z našeho "krizového" repertoáru v Plzni: Už během prvního poločasu byl ze sektoru hostů slyšet refrén písničky Josefa Melena "Né, pětku né", bohužel naši hráči nevyslyšeli původní text, ale ani upravený. Po páté brance v naší síti se text upravil na: "né, šestku né" a ani tuhle verzi nevyslyšeli. "Né, sedum né" už si ale vzali k srdci :-)

Více se dočtete v jednom z dalších dílů plátku Unisono.

Všechny fotky ze zápasu si můžete prohlédnout ZDE.

keeper, xxxxxx
Sthnut z Supras Core